Home page > Aktuality > 22. základna vrtulníkového letectva „Biskajská“ oslavila 80. narozeniny 311. čs. bombardovací perutě RAF doma i v Anglii

22. základna vrtulníkového letectva „Biskajská“ oslavila 80. narozeniny 311. čs. bombardovací perutě RAF doma i v Anglii

22. základna vrtulníkového letectva je pokračovatelkou tradic vycházející a navazující na práci 311. čs. bombardovací perutě RAF. Důkazem toho je udělení historického názvu „Biskajská“ předchůdci dnešní vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou prezidentem republiky v roce 1990, respektive v roce 1998. Rok 2020 byl velitelem vrtulníkové základny vyhlášen rokem 80. výročí vzniku 311. československé bombardovací perutě RAF. Stalo se tak 29. července 1940 na letecké základně RAF v anglickém Honingtonu.

Právě zde si na den přesně po osmdesáti letech vojáci naší základny připomněli toto významné výročí a uctili památku všech letců, kteří u bombardovací perutě sloužili. Společně s vojáky z Náměště se za Českou republiku vzpomínkového ceremoniálu zúčastnili také zástupce velvyslance a přidělenec obrany České republiky ve Velké Británii. Přítomen byl rovněž přidělenec obrany Slovenské republiky ve Velké Británii a rodiny československých veteránů. Obřad se konal v místní pamětní zahradě, kde byly položeny věnce a na počest padlých Čechů byla symbolicky vysazena lípa. Květiny byly položeny také na válečné hroby společenství ve vesnicích Honington a East Wretham.

Oslavy se konaly také v České republice

Ve čtvrtek 30. července 2020 proběhl na 22. základně vrtulníkového letectva „Biskajská“ slavnostní nástup, během kterého si příslušníci základny společně s pozvanými hosty připomněli 80 let od založení „třistajedenáctky“. Hlavním hostem slavnostního nástupu byl válečný veterán Tomáš Lom, příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF, kterému byl udělen Pamětní odznak  22. základny vrtulníkového letectva „Biskajská“. Při té příležitosti byly uděleny medaile Za službu v ozbrojených silách ČR vybraným příslušníkům základny.

Kromě válečného veterána se slavnostního nástupu zúčastnili také velitelé útvarů Vzdušných sil Armády České republiky a zástupci veřejného života. Pozvání přijala senátorka Parlamentu České republiky paní Hana Žáková, hejtman Kraje Vysočina pan Jiří Běhounek a rovněž starostové města Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Za britskou stranu se oslav zúčastnil přidělenec obrany Velké Británie v České republice plukovník David Catmur.

Otevření nové expozice „Třistajedenáctka“

Součástí čtvrtečního programu bylo slavnostní otevření nové expozice v budově posádkového muzea letiště Náměšť s názvem „Třistajedenáctka“, nad kterou převzal záštitu právě válečný veterán Tomáš Lom. „Třistajedenáctka“ mapuje na osmi panelech příběhy letců bombardovací perutě. Je zde instalován funkční model bombardéru Consolidated B-24 Liberator, kterým byla letka vyzbrojena. Na podstavci pod ním je letecký kulomet browning 12,7 mm, který byl součástí výzbroje bombardérů. Součástí nové expozice je rovněž vitrína s osobními předměty a vyznamenáními generála Aloise Šišky, kapitána letounu Wellington KX-B z 311. bombardovací perutě. Na jeho počest v Náměšti vznikla 222. výcviková "Šiškova" letka, která je nyní dislokována v Čáslavi.

Dcera generála Aloise Šišky se oslav v Náměšti nemohla osobně zúčastnit, proto zaslala zdravici všem příslušníkům základny s poděkováním.

Zdravice k přečtení zde:
zdravice Dagmar Johnson - Šiškové

Zdravici poslal rovněž syn Oldřicha Doležala, který se svou posádkou letounu Liberator BZ796 zneškondnil německý náklad wolframu.

Zdravice k přečtení zde:

zdravice Toma Doležala

Na závěr ceremoniálu bylo panu Tomáši Lomovi předáno sponzorské auto Škoda Fabia v černé barvě s polepy znaku třistajedenáctky. Sponzorský vůz předal Jan Dašovský, ředitel Muzea RAF generála Emila Bočka v Ivančicích. U příležitosti 96. narozenin Tomáše Loma, které oslavil 1. srpna, věnoval velitel základny plukovník Rudolf Straka oslavenci možnost proletět se ve vojenském vrtulníku Mi-24/35.

 „Na množství nehleďte“ – motto slavné 311. čs. bombardovací perutě RAF

Jediná československá bombardovací peruť v rámci RAF byla zformována 29. července 1940. Byla vyzbrojena letouny Vickers Wellington a Consolidated B-24 Liberator. Jejím létajícím i pozemním personálem byli Čechoslováci, kteří nosili britskou uniformu s nášivkou Czechoslovakia na ramenou. Celkem u této jednotky sloužilo 1164 československých příslušníků. Jednalo se o piloty, mechaniky, zbrojíře a další odborníky s bohatými zkušenostmi z domova i ze zahraničí, proto byl jejich výcvik vedený britskými instruktory úspěšný ve velmi krátkém čase.

Svou bojovou činnost zahájila letka u velitelství bombardovacího letectva už 10. září 1940, kdy provedla svou první noční bombardovací akci. Bylo to v době, kdy zuřila bitva o Británii a kdy Anglii hrozila invaze. Piloti bombardérů se zúčastnili náletů na nádraží a přístavy ve Francii a Belgii, kde se shromažďovala vojska protivníka. Tři letouny 311. perutě se zúčastnily i prvních náletů na Berlín 23. září 1940. Intenzivní činnost a skvělé výsledky řadily 311. peruť mezi nejlepší v RAF. Na přelomu let 1942/43 byla dokonce vyhlášena jako nejlepší letka u pobřežního letectva. Její ztráty byly však velmi vysoké. Z toho důvodu byla peruť v roce 1942 přeřazena k velitelství pobřežního letectva (Coastal Command), v jehož rámci se podílela na klíčové Bitvě o Atlantik. Jejím úkolem bylo vyhledávání a ničení válečných lodí a ponorek. Pokračovalo také noční bombardování přístavů, opravárenských doků a ponorkových základen. Peruť působila v prostoru Biskajského zálivu a části západního Atlantiku. Jejím zřejmě největším úspěchem bylo potopení německé ozbrojené obchodní lodě Alsterufer s nákladem 344 tun strategické suroviny – wolframu. Zasloužila se o to posádka Oldřicha Doležala dne 27. prosince 1943.

Od září 1940 do června 1945 provedli českoslovenští bombardéři na 3 113 letů v celkové době téměř 27 000 bojových hodin. Na 70 cílů v městech Německa, Itálie a v okupovaných zemích Evropy svrhla na 1 220 tun pum a zhruba 93 000 kusů zápalných pum. Potopila velkou nákladní loď, poškodila několik menších, zaútočila na 35 ponorek, z nichž 5 potopila, zaútočila na 4 hladinová plavidla, vyřadila z boje 21 nepřátelských stíhačů a podílela se na dalších úspěších RAF. Její ztráty vykazují 250 padlých. Do zajetí padlo 34 jejích příslušníků. Byly to největší ztráty mezi všemi československými leteckými jednotkami ve 2. světové válce. Tvořily polovinu veškerých ztrát, které utrpělo československé letectvo na západním bojišti.

Svými činy napsala 311. československá bombardovací peruť RAF slavnou stránku historie vojenských dějin a svým podílem značně přispěla k osvobození nejen naší vlasti, ale i dalších zemí Evropy.

Fotogalerie

Nahoru