V Malackách se uskutečnilo vzpomínkové setkání k uctění památky podplukovníka Františka Maxy

V pátek 16. listopadu 2018 se uskutečnilo vzpomínkové setkání nedaleko vojenského výcvikového prostoru Malacky. Na místě byla uctěna památka podplukovníka Františka Maxy, příslušníka 20. stíhacího bombardovacího pluku Náměšť, který tragicky zahynul při letecké nehodě dne 20. listopadu 1969. Na místo tragické události přišla zavzpomínat rodina Františka Maxy spolu s vojáky z 22. základny vrtulníkového letectva Biskajská u Náměště nad Oslavou a vojáky z Dopravného krídla generála M.R. Štefánika Kuchyňa.

Přítomní hosté uctili památku Františka Maxy položením věnců, poté krátce promluvil vojenský kaplan z Dopravného krídla Kuchyňa kapitán Slavko Ganaj, který všem poděkoval za účast a pronesl modlitbu. Následně náčelník štábu podplukovník Tibor Fehér vyjádřil přání, aby se ve vzájemné česko-slovenské tradici i nadále pokračovalo. Příští rok uplyne od této tragické události padesát let. Syn Františka Maxy, rovněž příslušník AČR, na tatínka zavzpomínal. „Vzpomínám si, jak jednou měl otec vážný úraz nohy a málem o ní přišel. S tím se ovšem nesmířil a bojoval dál. Nakonec se k létání vrátil. On byl mezi prvními, kteří přilétli z Čáslavi na nově vybudované letiště v Náměšti na letounech MiG-15. Já jsem byl u toho, když z letecké základny Náměšť odlétly do Čáslavi poslední letouny L-39.“ Na závěr byla památka na vojenského pilota uctěna minutou ticha.

Osudová katapultáž

Dne 20. listopadu 1969 došlo při leteckém výcviku na letecké střelnici Malacky k letecké katastrofě. Jednalo se o první leteckou nehodu na letounu Su-7 u 20. stíhacího bombardovacího leteckého pluku. Pilot major František Maxa provedl z neznámých důvodů katapultáž, která nebyla zcela úspěšná. Co bylo hlavní příčinnou pádu letounu se díky masivnímu poškození letounu nepodařilo objasnit. Bylo však prokázáno, že vliv na katastrofu neměla změna zdravotního stavu pilota. Ten byl až do katapultáže zdravotně v pořádku a ani se nedopustil chyby v pilotáži. Vyšetřování letecké nehody sledovalo několik příčin. Prošetřovala se jednak možnost roztržení hlavně kanonu, nicméně existovala i možnost zásahu odraženou střelou LF-30. S největší pravděpodobností však za katastrofou stála technická závada, výrobní vada diferenciálního mechanismu ovládání stabilizátoru, která značně omezila výchylku řídicí páky.

Záchrany se nedočkal

Zraněný pilot Maxa však mohl pravděpodobně přežít, kdyby pátrání po něm nebylo předčasně ukončeno. Pilot 1. třídy, letovod 3. stíhací bombardovací letky František Maxa byl hodnocen jako velmi zkušený pilot. Prošel mnoha funkcemi. Byl na sebe velmi náročný, nesnesl polovičatost a plnil své povinnosti do nejmenších podrobností. V letounu pracoval s rozvahou a úkoly plnil zásadně podle nařízení a v souladu s leteckými předpisy. Major František Maxa zahynul ve věku 40 let, měl celkem nalétáno 1 623 hodin. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podplukovníka. Ke své milované rodině, manželce a třem dětem se však již nikdy nevrátil.