Úvodní stránka > Alois Šiška

Alois Šiška

Generálmajor Alois Šiška

* 15. května 1914 Lutopecny na Kroměřížsku

† 9. září 2003 Praha

Životopis:
1. Předválečné období
2. Válečné období
3. Poválečné období

(ke stažení dole)

Alois Šiška se narodil 15. května 1914 v obci Lutopecny na Kroměřížsku. Po vyučení strojním mechanikem začal pracovat v Baťově letecké továrně v Otrokovicích, Podílel se na výrobě letounů Zlín XII, kde podal úspěšný zlepšovací návrh, za který získal odměnou letecký výcvik. 29. 9. 1936 převzal pilotní diplom a začal se sportovním létáním, po přijetí do armády a po dalším výcviku se stal v roce 1938 pilotem zařazeným k 8. letce I. pluku Dr. Edvarda Beneše v Olomouci.

Generálmajor Alois Šiška s manželkou

Po 15. březnu 1939 demobilizoval a vrátil se ke své profesi do Otrokovic, kde se zapojil do ilegální převaděčské organizace čs. letců do zahraničí. Sám se snažil odletět na prototypu Zlín Z13, přípravy však nevyšly, proto začátkem ledna 1940 odešel z Československa. V Maďarsku byl zatčen a vězněn v Citadele v Budapešti, odkud v březnu 1940 utekl do Jugoslávie. Pokračoval přes Řecko, Turecko, Sýrii a ve Francii byl přijat do čs. letecké skupiny Agde. Po kapitulaci Francie odplul do Británie, kde byl po vstupu do RAF zařazen dne 11. dubna 1941 jako pilot k 311. čs. bombardovací peruti nočních bombardérů v East Wretham.

Patřil k malé skupině čs. letců - realizátorů přeletu Alp a bombardování průmyslového města Turín, rovněž náročných operačních letů na strategické vojenské cíle okupovaného kontinentu. Návraty z těchto náletů si vynutily několik nouzových přistání kvůli řadě poškození letounu způsobených během vzdušných soubojů. Osudným se jeho osádce stal 16. operační let dne 28. prosince 1941, kdy byl po návratu z útoku na německý přístav Wilhelmshaven nucen nouzově přistát s Wellingtonem KX-B v Severním moři. Po šesti strastiplných dnech strávených v záchranném člunu Dingy byl 2. ledna 1942 už jen se dvěma dalšími žijícími členy osádky zajat německou pobřežní stráží u holandského pobřeží poblíž Pettenu. Utrpěl těžké omrzliny nohou, hrozila mu jejich amputace, od které ho zachránil infarkt a následná klinická smrt. Ošetřovatelky, řádové sestry, jej však z nejhoršího dostaly. Byl léčen v nemocnici v Hohemarku a Obermansfeldu, aby mohl být jako „vlastizrádce“ Velkoněmecké říše souzen. Prošel zajateckými tábory Stalag Luft 3 v Sagaru a Stalag Luft 1 v Barthu. Po odsouzení k trestu smrti byl převezen do pevnosti Colditz, odkud byl v dubnu 1945 osvobozen americkou armádou. 

Během dvouletého léčebného pobytu ve Velké Británii podstoupil řadu operací, hlavně plastických. Rovněž prošel výcvikem na škole nočního vidění. Po návratu do vlasti se stal velitelem vojenské letecké akademie a instruktorem nočního létání. Po únoru 1948 byl několikrát zatčen, v roce 1950 byl po propuštění z armády vystěhován z Prahy. Tyto životní zkoušky mohl překonat jen díky svému optimismu a obrovské vůli. Oporou mu vždy byla manželka Vlasta. Deset let žili v Dušníkách nad Vltavou, kde se v roce 1957 narodila dcera Dagmar.

V „Pražském jaru“ 1968 byl povolán do činné služby, aby se podílel na práci rehabilitační komise západních letců. V době normalizace v roce 1970 odešel definitivně do výslužby. Plně rehabilitován byl až v roce 1990, kdy se také angažoval jako místopředseda Sdružení čs. zahraničních letců let 1939-1945 v rehabilitacích a sociálním zabezpečení účastníků zahraničního odboje. Byl posledním českým členem „The Guinea Pig Club“ sdružující vážně popálené a vážně omrzlé letce a důvěrníkem Air Bridge Association  (organizace poskytující finanční odškodnění válečným veteránům, kteří bojovali v britských vojenských jednotkách nebo jejich pozůstalým).

Za boj s nepřítelem byla generálu Aloisi Šiškovi udělena řada významných vyznamenání:
Záslužný kříž MO I. stupně
Záslužný kříž MO III. stupně
Řád M. R. Štefánika III. třídy
Řád Bílého lva III. třídy
4 x Československý válečný kříž
3 x Medaile Za chrabrost Československá medaile Za zásluhy I. st.
Pamětní medaile Československé zahraniční armády (se štítky F a VB)
Řád Rudé hvězdy

Vyznamenání z britské strany:
The 1939-1945 Star
Air Crew  Europe Star with Atlantic Clasp
Defence Medal
War Medal

Odkazy na dokumenty:
Příběh generála Aloise Šišky

Památník členům posádky Vickers Wellington KX-B v Holandsku – Petten 2012

Dne 28. prosince roku 1941 odstartoval z letiště East Wretham bombardovací letoun Vickers Welington KX-B (s/n T-2553) s šestičlennou posádkou na palubě ve složení kapitán letounu Sgt Alois Šiška, druhý pilot Sgt Josef Tománek, navigátor F/O Josef Mohr, radiotelegrafista F/O Josef Ščerba, přední střelec Sgt Pavel Svoboda, zadní střelec Sgt Rudolf Skalický. Úkolem této posádky bylo provést nálet na německý přístav Wilhelmshaven. Jejich letoun byl nad cílem těžce poškozen německým flakem a následkem toho byl nucen nouzově přistát na hladině Severního moře asi v polovině vzdálenosti mezi Holandskem a Velkou Británií. Kromě Rudolfa Skalického, který zahynul již po sestřelení, se celá posádka přesunula do záchranného člunu. Následovalo šest nekonečných dní a nocí pobytu na hladině ledového moře, než člun dorazil 3. ledna 1942 k břehu severního Holandska poblíž obce Petten. Z pětice mužů, která přežila nouzové přistání na vodní hladinu, přežil pouze Alois Šiška, Josef Ščerba a Pavel Svoboda.

Dne 17. října 2012 se uskutečnilo v Informačním centru poblíž holandského města Petten slavnostní odhalení památníku členům posádky bombardovacího letounu Vickers Wellington KX-B 311. čs. bombardovací perutě RAF.

Více o akci zde
Video z akce

Tento projekt vznikl díky iniciativě příslušníků 222. výcvikové letky z 22. základny letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou, která nese čestný název „Šiškova“, ve spolupráci s rodinou generálmajora Aloise Šišky, dále pana Roela Rijkse a starostky města Zijpe. Piloti chtěli tímto činem připomenout sílu a statečnost československých válečných letců. Projektu vyslovila podporu řada významných osobností veřejného, politického a vojenského života doma i ve světě.

Bližší informace o posádce letounu Vickers Wellington KX-B 311. čs. bombardovací perutě RAF a projektu naleznete na webových stránkách
www.kx-b.com.

Odhalení pamětní desky v rodné obci Lutopecny na Kroměřížsku

V pátek 11. listopadu 2011 byla v rámci uctění památky válečných veteránů odhalena pamětní deska generálmajoru v. v. Aloisi Šiškovi. Mramorová deska se znakem RAF a životním krédem Aloise Šišky „svoboda, volnost, spravedlnost“ byla odhalena na budově obecního úřadu v rodné obci Lutopecny nedaleko Kroměříže, která bude trvale připomínat činy tohoto válečného hrdiny, pilota slavné „třistajedenáctky“. Slavnostnímu aktu předcházela v 11,00 hodin pietní vzpomínka u pomníku padlých z obou světových válek. Mezi přítomnými hosty byli kromě rodinných příslušníků generála Šišky senátor a místostarosta města Kroměříž Miloš Malý, hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák či přidělenec obrany Velké Británie plukovník Andrew Shephard. Armádu České republiky reprezentovali brigádní generál Jaroslav Kankia, zástupce ředitele Společného operačního centra Ministerstva obrany, brigádní generál Jiří Verner, zástupce velitele Společných sil - velitel Vzdušných sil Armády České republiky a příslušníci 222. výcvikové letky, jež nese čestný název „Šiškova“. Památku svého kamaráda a kolegy přijeli uctít také bývalí českoslovenští letci RAF brigádní generál v. v. Zdeněk Škarvada, plukovník Alois Dubec, plukovník Emil Boček a mnoho dalších vzácných hostů.

Iniciátorem myšlenky uctít památku válečnému letci umístěním pamětní desky v jeho rodišti byla neteř, paní Zdena Trávníčková. „Tu myšlenku jsem měla v hlavě dlouho, pro mne byl strýček vždy hrdinou a nesmírně jsem si ho vážila. Jeho památku se snažíme v rodině uchovávat a předávat dalším generacím. Jsem velmi ráda, že obec Lutopecny přijala tuto myšlenku a že se nám společně s Klubem vojenské historie Slavičín a Krajským vojenským velitelstvím Zlín, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje podařilo vzdát důstojný hold památce významného rodáka“. Dodává: „Je pochopitelné, že dnešní mladá generace nemá moc ponětí o dobách, kdy se lidé museli doslova rvát o svoje práva na svobodu a život v míru. Měli bychom jim být nápomocni pochopit historické události. Připomenutí osobnosti generála Šišky a jeho životního osudu k tomu přispělo“.  Slavnostní akce se účastnila také paní Vlasta Šišková, manželka a zároveň místopředsedkyně Sdružení čs. zahraničních letců let 1939 – 1945, která zavzpomínala. „ Do obce Lutopecny jsem poprvé přišla v roce 1948, naposledy jsem zde byla před jedenácti lety a hodně se zde změnilo“. Na otázku, jak vnímá počin své neteře Zdeny, odpověděla, že realizace musela být rozhodně těžší než to vymyslet a poděkovala všem, kteří se na akci podíleli. Nutno dodat, že datum jedenáctý listopad měl pro rodinu Šiškových ještě jeden význam, paní Vlasta Šišková oslavila úctyhodných osmdesát sedm let a nemohla si přát nic hezčího. Překvapením a dárkem pro ni bylo vystoupení skotského dudáckého souboru v České republice The Rebel Pipers, který paní Vlastě zahrál její oblíbené skotské písně.

Článek k tématu:
Obec Lutopecny odhalila pamětní desku svému rodáku, generálmajoru Aloisi Šiškovi

Další články:
Reportáž ČT o památníku posádky Aloise Šišky v nizozemském Pettenu - Objektiv 9.12.2012

Nahoru