Vzpomínání ve Vinarech u Přerova

Do Vinar u Přerova se příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva vypravili v úterý 6. prosince 2016 na základě pozvání paní Libuše Švancarové a jejího manžela majora ve výslužbě Milana Švancara – bývalého vojenského pilota u 20. stíhacího leteckého pluku.

S paní Libuší jsme se poprvé setkali v Náměšti nad Oslavou během oslav 60. výročí založení leteckých útvarů posádky Náměšť na konci září t.r. a bylo jasné, že návštěva na sebe nenechá dlouho čekat. Už z toho důvodu, že pan Švancar trpí vážnými zdravotními komplikacemi.

Po příjezdu k jejich domu nás mezi dveřmi vítaly dvě usměvavé tváře paní Libuše a dcery Renaty. Uvnitř už nás s nadšením a se slzami v očích vítal pan Švancar, který byl i přes svá zdravotní omezení v dobré náladě. Hostitelé na návštěvu z letecké základny byli připraveni, všude kolem byly připraveny knihy o létání a spousta fotografií z archivu majora Švancara. Pan major Švancar létání a letadla vůbec miloval již od útlého věku. Kdykoli měl příležitost, utekl do nedalekého aeroklubu, kde letadla pozoroval. Když přišla příležitost vstoupit do klubu, neváhal ani minutu a po výcviku složil pilotní zkoušky. Jak se sám  jednou svěřil: „Asi jsem měl pro létání vlohy.“ Toto své nadání zužitkoval rovněž během své profesionální kariéry vojenského pilota. Po vyřazení z vojenské letecké školy v roce 1959 měl hned tři nabídky – Brno, Bratislavu a Náměšť. Rozhodl se pro Náměšť.

Vzpomínky na Náměšť

Na nově vybudovaném vojenském letišti v Náměšti nad Oslavou létal Milan Švancar v letech 1960 až 1974. Jeho žena vzpomíná na jejich první zážitky na Vysočině. „Byli jsme mladí a zamilovaní, měli jsme bezprostředně po svatbě a bydleli jsme na vojenské ubytovně.“ Mladý Milan Švancar zprvu létal na letounech MiG-15, na kterých létal již v Hradci Králové, poté byl přeškolen na nadzvukové bombardéry Su-7B.

Létání v Přerově

Dalším nadzvukovým letounem, se kterým si pan Švancar zalétal, byl MiG-21. V Přerově působil Milan Švancar jako letecký instruktor. Učil létat také irácké piloty. Navíc, v letech 1984 až 1986 působil jako letecký instruktor v Tripolisu a v Braku. Paní Švancarová nám během návštěvy ukázala knihu Společný let, ve které bylo vepsáno věnování od Vladimíra Remka – pilota a kosmonauta ČSSR z roku 1981 - „Za můj úspěch vděčím i tobě jako učiteli létání“.

Během naší návštěvy nás paní Libuše ubezpečila, že vynaloží veškeré své úsilí, aby se její těžce nemocný muž – pilot srdcem a duší – mohl na letiště v Náměšti ještě jednou v životě podívat.

Jste srdečně zváni a my všichni se na vás těšíme.