Mil Mi-1 Hare
Základní takticko-technická data
(Mi-1)
Motor | AVI-26V |
Tah motoru | 429 kW / 575 kN |
Průměr nosného motoru | 14,35 m |
Délka | 12,09 m |
Výška | 3,30 m |
Plocha rotoru | 161,7 m2 |
Zatížení rotoru | 13 kg/m2 |
Max. rychlost | 200 km/h |
Prázdná hmotnost | 1 700 kg |
Max. vzletová hmotnost | 2 330 kg |
Stoupavost | 5,3 m/s |
Dostup - statický | 2 700 m |
Dostup - dynamický | 3 500 m |
Dolet | 430 km |
Mil Mi-1 Hare je třímístný jednomotorový vrtulník klasického uspořádání s třílistým nosným a dvoulistým vyrovnávacím rotorem. V americké zpravodajské službě původně znám jako Typ 32. Poháněn byl hvězdicovým motorem Ivčenko AI-26V o výkonu 575 koní.
V roce 1947 vypsalo velení sovětského letectva soutěž na vývoj třímístného vrtulníku pro vojenské i civilní využití. Soutěže se zúčastnil Bratuchinův B-11, Milův GM-1 a Jakovlevův Jak-100. Vítězem se stal vrtulník z Milovy konstrukční kanceláře přeznačený na Mi-1. První vrtulníky Mi-1 do služby vstoupily roku 1950 a v roce 1951 byly poprvé představeny na sovětském leteckém dni v Tušině. Sériová výroba začala v roce 1951, jednalo se o první sovětský sériově vyráběný vrtulník. Vrtulníky sloužili nejen v zemích socialistického bloku, ale i ve Finsku. V roce 1957 byla zahájena licenční výroba v Polsku. Výroba trvala 16 let, bylo postaveno několik stovek kusů.
Mil Mi-1 byl klasické velmi jednoduché konstrukce, jednalo se o velmi spolehlivý a výkonný vrtulník. Byl vybaven pro létání v noci a za ztížených povětrnostních podmínek. V 50-tých letech na něm získali sovětští piloti 15 mezinárodních rekordů.
VERZE:
Mil Mi-1
Základní vojenská verze.
Létal i na základně v Náměšti nad Oslavou.
Mil Mi-1U
Cvičná verze s dvojím řízením.
Mil Mi-1T
Modernizace Mi-1, jiný motor a další úpravy.
Mil Mi-1TKR (Mi-1KR)
Dva stroje Mi-1T upravené pro službu na ledoborcích.
Mil Mi-1NCH
První pokusná civilní verze.
Mil Mi-1TU
Cvičná verze Mi-1T s dvojím řízením.
Mil Mi-1A
Nový základní model z roku 1957, vylepšená verze Mi-1T.
Mil Mi-1AU
Cvičná verze Mi-1A.
Mil Mi-1AKR
Průzkumná verze Mi-1A (vybavená periskopem a fotoaparátem).
Mil Mi-1M
Odvozená verze od Mi-1A, upraven tvar kabiny, zvýšen komfort a další drobné konstrukční úpravy, od roku 1957 vyráběn v Rostově.
Mil Mi-1MU
Cvičná verze Mi-1M.
Mil Mi-1MRK
Průzkumná verze Mi-1M.
Mil Mi-1MG (Mi-1G)
2 stroje Mi-1M opatřeny plováky, od roku 1958 sloužily na lodích velrybářské flotily.
Mil Mi-1KF
Označení v roce 1963 zdokonalených Mi-1MG.
Mil Mi-1MNCH (Mi-1MCH) Moskvič
Označení civilní verze Mi-1M, byl vyráběn v pěti verzích - pro přepravu cestujících s třímístnou zadní lavicí, sanitní s bočními gondolami, poštovní s podvěšenými kontejnery, s přídavnou nádrží a zemědělská varianta.
Mil Mi-1MU
Vyzbrojená varianta Mi-1MU, výzbroj sestávala z protipěchotních kulometů, bomb nebo protitankových kompletů.
Mil Mi-3
Sanitní verze, jedná se o modernizaci Mi-1, mimo jiné čtyřlistý hlavní rotor, komfortnější kabina, jiná konstrukce trupu, boční gondoly na převoz zraněních.
UŽIVATELÉ:
Afghanistán, Albánie, Alžírsko, Bulharsko, Čína, Kuba, Československo, NDR, Egypt, Finsko, Maďarsko, Irák, Mongolsko, Severní Korea, Polsko, Rumunsko, SSSR, Sýrie.