Vladimír Nedvěd

Pětadevadesátiletý Vladimír NEDVĚD zemřel ve spánku ve středu 31. října 2012 v australském Sunshine Coast, kde žil se svou rodinou. Památku tohoto významného muže si příslušníci 22. základny letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou jako nositelky tradic 311. čs. bombardovací perutě RAF připomenou v rámci slavnostního nástupu ke Dni válečných veteránů v pátek 9. listopadu 2012.

Vladimír Nedvěd se narodil 27. března 1917 v Brně. Svá mladá léta a studia strávil v Kyjově. Hned po okupaci Československa se rozhodl uprchnout za hranice vlasti a ve Velké Británii vstoupil do československého zahraničního vojska.

Od července 1940 zde sloužil jako navigátor a později pilot 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force. Jeho účast ve 2. světové válce se odehrávala nejen v několikahodinových letech nad nepřátelským územím, ale 16. prosince 1940 se mu navíc se štěstím podařilo přežít havárii svého letadla.

V bojích s nepřítelem se mu dařilo - 9. září 1942 jako pilot a kapitán bombardéru Wellington v přímém leteckém souboji nad Biskajským zálivem dokonce vyřadil z boje tři nepřátelské stíhačky Junkers 88.

Dne 22. srpna 1943 byl jmenován velitelem 311. československé bombardovací perutě. Jak známo, 311. československá bombardovací peruť RAF byla složena z Čechů a Slováků, kteří podobně jako Vladimír Nedvěd uprchli z okupovaného území a dobrovolně se přihlásili k boji v rámci spojeneckých jednotek. Řada dalších českých pilotů-stíhačů působila ve stíhacích perutích RAF.

Jen málokteří vojáci se mohli pochlubit takovými úspěchy jako právě příslušníci 311. perutě. Právě oni vyřadili během 2. světové války z boje 20 nepřátelských letadel, podnikli 35 útoků na nepřátelské ponorky a zničili 11 nepřátelských lodí. Při operačních letech v trvání 27 000 operačních hodin shodili na strategické cíle na nepřátelském území 1311 tun výbušných bomb.

Čeští letci se vyznamenali při operacích spojeneckého letectva, a to především v bitvách o Británii, Evropu a o Atlantik. Letci 311. perutě uskutečnili 3610 bombardovacích náletů proti nepříteli. V bojích druhé světové války položilo svůj život 560 českých letců. Zahynul tak každý druhý - v bojích nebo při haváriích jejich letadel.

Vladimír Nedvěd jako velitel 311. československé bombardovací perutě zcela určitě významně přispěl k vítězství spojeneckého letectva v bitvě o Atlantik. Zúčastnil se také leteckých bojů na Dálném Východě. Za své válečné činy, k nimž mimo jiných patřila i záchrana kamarádů z hořícího letounu, byl vyznamenán Řádem britského impéria, českým Řádem bílého lva a byl čtyřnásobným držitelem Československého válečného kříže.

Po skončení 2. světové války se vrátil do vlasti. Komunistický převrat v bývalém Československu v roce 1948 jej však podruhé vyhnal z domova do exilu. V letech 1949-1955 sloužil v britském letectvu RAF.

Po ukončení aktivní služby v roce 1955 se natrvalo usadil v Austrálii. Vladimír Nedvěd byl rehabilitován a v roce 1991 povýšen z hodnosti vojína (na kterou byl degradován komunistickým režimem v roce 1949) do hodnosti generálmajora.

Při příležitosti 60. výročí konce 2. světové války jej prezident České republiky povýšil do hodnosti generálporučíka.
Čest jeho památce!

Text: Štěpánka Tříletá, 22. základna letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou

Zdroj: Miroslav Šindelář, archiv www.army.cz