- 15.10.2024
Zhruba čtyřikrát do roka armádní letečtí záchranáři trénují postupy při záchraně osob z různých prostředí. Jeden takový se minulý týden konal také na vodní nádrži Mšeno v Jablonci nad Nisou a zúčastnili se ho nejen vojáci.
Výcvik byl podle majora Radima Bednáře, staršího důstojníka specialisty z odboru bojové přípravy Vzdušných sil AČR, prioritně určen pro letecké záchranáře Armády ČR z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely a 22. základny vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou. Nechyběli ale příslušníci Horské služby Jizerské hory a Vodní záchranné služby Jablonec nad Nisou a na přípravě výcviku se podílela Policie ČR, Povodí Labe, Jablonecká energetická a další složky.
Záchranáři s kbelskými vrtulníky W3A-Sokol procvičovali například záchranu osob z výškových objektů, v tomto případě 114 metrů vysokého komínu bývalé výtopny v Jabloneckých Pasekách. „S našimi vrtulníky zachraňujeme lidi v momentě, kdy se k nim už nedostanou hasiči se svou technikou,“ vysvětluje major Bednář. Záchrana z vysokého komínu je podle něj náročná zejména pro pilota, který se pohybuje v otevřeném prostoru vysoko nad zemí, musí takzvaně viset na místě a nemá čeho jiného se zrakem zachytit, aby odhadl správnou výšku a vzdálenost. „Vyzvednutí se pak provádí z malé výšky nad komínem, právě proto, že pilot musí alespoň část komínu vidět. Pro nás, jako záchranáře, je důležité dávat pozor na vše, co vyčnívá – hromosvody, antény, zábradlí. Nesmíme se při vyzvedávání za nic přichytit, abychom vrtulník nepřikotvili,“ doplňuje.
Vyzvednutí z vody účastníci procvičovali na klidné hladině vodní nádrže Mšeno, což pro záchranáře i piloty představovalo snazší úkol než při nedávných povodních. „Při povodních se většina lidí vyzvedává ze střech, jen pár jednotlivců z vody. To je extrémně náročné, protože pilot kopíruje proud a musí dát pozor na dráty vysokého napětí a mosty,“ dodává.
Trénink na Mšenu probíhal tak, že jablonecká vodní záchranná služba rozvezla po nádrži čtyři figuranty. Záchranáři pak do vody naskákali z vrtulníku při takzvaném nízkém průletu. „K figurantovi jsem nejprve doplaval, a poté si ho připravil do evakuačního prostředku – buď šátku, aby mohl být na ocelovém laně jeřábu vytáhnut do vrtulníku, nebo pouze s podramenním pásem, kdy ho vrtulník jen v podvěsu přenese rychle na břeh,“ sděluje.
Déšť ani vítr podle majora Radima Bednáře nemusí být při záchraně komplikací, vždy ale záleží na konkrétních povětrnostních podmínkách a rozhodnutí pilota, zdůrazňuje.
