Náměšťské posádky vrtulníků zachraňovaly v povodněmi zasažených oblastech Jeseníků

povodně 2024
  • 30.9.2024
  • Stepanka Trileta

Od samého začátku byly na pomoc složkám Integrovaného záchranného systému ČR v povodněmi zasažených oblastech Moravskoslezského kraje zapojeny vrtulníky Mi-171Š z 22. základny vrtulníkového letectva. Později se k nim připojil i víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. Celkem se náměšťským posádkám povedlo zachránit a evakuovat 14 osob a přepravit téměř 25 tun materiálu humanitární pomoci. 

V sobotu večer přeletěl na letiště Mošnov jeden vrtulník, aby hned v neděli mohl na pokyn hasičů provádět záchrany osob, které se nestihly včas evakuovat. „Sobotní večerní přelet do Mošnova byl za dost složitých povětrnostních podmínek, po cestě jsme měli silný čelní vítr, dohlednosti byly na hraně viditelnosti, proto jsme museli letět s brýlemi pro noční vidění. Na palubě jsme měli také cisternáře, kteří měli v Prostějově připraveny cisterny pro letecké palivo. Do Mošnova jsme přiletěli první, po necelé půl hodině přilétli kolegové ze Kbel s vrtulníkem W3-A Sokol.“ Vzpomíná jeden z pilotů nadporučík Pavel Herna. 

 V neděli dopoledne pak do oblasti přelétly další dva vrtulníky z náměšťské vrtulníkové základny a na pokyn hasičů se ihned zapojily do záchranných činností. Nejvíce to bylo potřeba v Krnově, Bruntále, Jeseníku a okolí. Monitorovaly prostor, evakuovaly osoby a převážely materiál. Celkem se posádkám „míček“ podařilo z nedostupných míst evakuovat 14 osob a jednu kočičku v kleci. 

Pilot major Břetislav Sedlář převzal službu v neděli ráno. „V neděli už mělo počasí zlepšující se charakter, s postupem fronty odeznívaly srážky a po obědě bylo místy i polojasno. I když kopce v Jeseníkách byly stále v mracích. Vítr také ustával. Hned od začátku jsme dostávali úkoly záchrany a evakuace osob na Opavsku, Bruntálsku, Krnově a ve Vrbně pod Pradědem. Dostali jsme adresy, kam máme letět. Lidé vůbec nepředpokládali, že k nim voda dorazí v takové síle, a tak rychle. Najednou se ocitli v silném proudu, odříznutí.“ Popisuje akci major Sedlář. Na otázku, co pro ně bylo nejtěžší, byla odpověď jednoznačná. „Nejtěžší bylo přemluvit některé zachraňované, aby se nechali zapnout do postroje. Z obrovského silného vrtulníku nad hlavou měli respekt a strach. Nakonec se záchranářovi povedlo vymyslet způsob, jak to vše zvládnout. Během monitoringu oblastí se nám stalo, že jsme vyzvedávali i lidi v tísni, kteří se brodili vodou na ulici. Takto jsme vyzvedli dalších sedm osm osob.“ Přiznává major Sedlář, který je u 22. základny vrtulníkového letectva inspektorem bezpečnosti letů. Podle jeho hodnocení tento „ostrý“ zásah během povodní potvrdil, jak kvalitně a funkčně je nastavený výcvik pro posádky vrtulníků. I když dodává, že během výcviku záchranných prací jde vše jednodušeji a rychleji, protože každý ví, co má dělat. V reálu práce trvají déle.  

Vodní živel zasáhl severní Moravu v plné síle. Řada míst byla úplně odříznuta od jakékoli pomoci. Infrastruktura byla zničená. Tam, kde dřív byla silnice, nic nezbylo. Jedinou možností, jak pomoc do těchto lokalit dostat, bylo ze vzduchu. Do zvládání následků povodní byl v pondělí a úterý nasazen i vrtulník UH-1Y Venom, který na žádost hasičského sboru přepravil téměř dvě a půl tuny matriálu, převážně humanitární zásoby jako je balená pitná voda do nejsevernějších oblastí. Přeprava materiálu s humanitární pomocí do krizových oblastí se díky vojenským vrtulníkům dostala například do Mikulovic, Vidnavy, Jeseníku, Albrechtic, Vápenné nebo Bruntálu. I nadále bylo potřeba rekognoskovat zatopené oblasti, aby bylo možné určit, kam pomoc směřovat. 

Všestranný obr

Víceúčelový dvoumotorový vrtulník Mi-171Š je charakteristický svým vzhledem. Na délku měří téměř 19 metrů, s otáčejícími se rotory je to pak více jak 25 metrů. Maximální vzletová hmotnost je 13 000 kg. Pro plnění zásobovacích úkolů v zaplavených oblastech je tento stroj nenahraditelný. Standardně uveze až 24 vojáků, lůžková varianta pak pojme až 12 nosítek pro ležící pacienty. Nákladový prostor pojme 4 tisíce kilogramů materiálu, další možností je převoz matriálu pod vrtulníkem. Významná je i schopnost posádky vrtulníku vyzvednout pomocí dvou jeřábů na palubu náklad o hmotnosti 272 kg, respektive 150 kg. Palubní jeřáb je nedílnou součástí vybavení vrtulníku Mi-171Š a slouží k záchranným pracím, vyzvedávání osob a nákladu, ale i k taktickému zasazení vojáků do prostoru bez možnosti přistání. Náměšťské posádky vrtulníků jsou cvičeny pro všechny tyto případy a taktéž pro činnosti, které pak využívají při Letecké pátrací a záchranné službě (SAR - Search and Rescue).

Sbírka humanitární pomoci pro Jeseník

Hned v pondělí bylo na vrtulníkové základně rozhodnuto o vyhlášení materiální sbírky humanitární pomoci pro povodněmi nejvíce zasažené kraje. Od začátku lidé ze základny nosili vše, co by se mohlo k likvidaci následků pomoci hodit. Na doporučení koordinátora pomoci na místě byly vyžádány dezinfekční a úklidové prostředky a nářadí jako jsou lopaty, košťata, kýble, hadry, gumové rukavice, pytle na odpadky apod. Také se mohly dodat trvanlivé potraviny a balené vody. Do sbírky se nečekaně zapojil také místní podnikatel pan Cabejšek z nedalekých Hartvíkovic, který v minulosti provozoval na základně kantýnu. Ten dovezl kanystry s dezinfekcí, balené vody a trvanlivé potraviny.

Celkem se za čtyři dny shromáždily více jak dvě tuny materiálu, které se letecky převezly na heliport Jeseník, kde si je převzali členové HZS Jeseník. Jako poděkování za náročnou práci místních záchranných složek upekly zaměstnankyně štábu základny sladké překvapení v podobě koláčů a buchet. 

„Doufali jsme, že se předpovědi počasí nenaplní, ale bylo nám jasné, že povodně budou velmi rozsáhlé. Záchrana osob byla náročná, ale na to jsme cvičeni. Na druhou stranu nás to zasáhlo i emočně. Jsme rodáci z tohoto kraje, skoro každý se zná. Spousta našich příslušníků byla přímo postižena povodněmi. Čas na záchranu vlastního majetku nebyl, naším prvořadým úkolem coby příslušníků hasičského záchranného sboru je záchrana životů a majetku lidí. Dalším úkolem je teď zprůjezdnit cesty do vzdálenějších míst, aby se mohl převážet materiál a samozřejmě likvidační práce.“ Uzavírá výčet prací major Robert Bican z územního odboru HZS Jeseník, který s kolegy převzal materiální pomoc z vrtulníkové základny pro lidi ze zasaženého území Jeseníků.