Zimní provoz letiště se bez rosniček neobejde

kpt. Mirka Palásková v meteo zahrádce
  • 14.12.2021
  • Jindřiška Budiková

Pro každého pilota jsou přesné informace o počasí a jeho vývoji doslova klíčové. Především teď v zimě, kdy často hrozí mlha, mrznoucí srážky nebo sněhová vánice a orientace při letu tak může být velmi omezená. Piloti proto při plánování letu spolupracují s hydrometeorologickou službou tzv. rosničkami, které jsou jim na letišti k dispozici 24/7.

Meteorologové pomáhají pilotům se v první řadě nebezpečným jevům, například bouřce, vyhnout, protože při ní hrozí třeba silný vítr, turbulence, kroupy, vzestupné a sestupné proudy, intenzivní srážky nebo nízká dohlednost. Ale nebezpečná není jen bouřka. Špatné meteo podmínky mají vliv někdy jen na posádku, ta například nevidí kvůli mlze, nebo na stroj, kdy pilot dokáže letět, ale pro stroj je to nebezpečné, hrozí riziko i pádu, třeba při námraze. Nebo se mohou problémy zkombinovat a jsou nevhodné pro vrtulník i pilota, jako silná turbulence, nebo již zmiňovaná bouřka.

Tandem meteorologů

Meteorologové na letišti vždy pracují v tandemu – meteorolog synoptik a meteorolog pozorovatel. Pozorovatel nepřetržitě sleduje aktuální stav počasí a pravidelně vydává meteorologickou zprávu. Pomáhá mu zrak a výstupy z přístrojů v tzv. meteorologické zahrádce, umístěné u vzletové a přistávací dráhy letiště, kde jsou třeba analogové teploměry či vlhkoměry nebo digitální přístroje s čidlem teploty, tlaku, větru. Naproti tomu synoptik předpovídá počasí. „Je to ten, který vidí do budoucnosti a pomáhá naplánovat osádkám letadel hladký průběh letu,“ komentuje svoji práci kapitánka Mirka Palásková, meteoroložka základny v Náměšti nad Oslavou. Synoptik poskytuje podrobné informace posádkám letadel, řídícím letového provozu či velení základny.

Meteorologické modely i zkušenost

Samotná předpověď vzniká výstupem z matematického modelu Aladin. Synoptik sleduje a vyhodnocuje kontinuálně meteorologické jevy jako je směr a rychlost větru, pokrytí oblohy oblačností a dohlednost. Rovněž musí brát v potaz důležité nebezpečné jevy – bouřku, sníh, mlhu či silný nárazovitý vítr. Obvyklá doba předpovědi počítá s 24 hodinovým výhledem, s delším se pak její pravděpodobnost snižuje. Vyhodnocují ji mimo jiné i piloti, kteří po letu meteorologovi poskytnou zpětnou vazbu. „V letních měsících se spolehlivost předpovědi pohybuje okolo 90 %. V zimních měsících však vzhledem k častému výskytu mlhy u nás na letišti klesá. Vysočina se totiž díky své geografické poloze vyznačuje hustými mlhami a ty se velmi obtížně predikují, “ prozradila kapitánka Palásková.

Žádný let se neobejde bez podpory meteoslužby. S příchodem moderních technologií a dostupností internetu, dokáží piloti samostatně pracovat s veřejně dostupnými meteorologickými daty poměrně efektivně, což staví meteo službu do malinko jiné situace než třeba před dvaceti třiceti lety. O to náročnější je role synoptika v dnešní době, kdy musí posádkám umět přinést ještě něco navíc – a to je osobní zkušenost a znalost místního prostředí – to se v žádném modelu nezohledňuje. A to jsou ty informace, po kterých piloti touží.

Fotogalerie